Jedním z důležitých bodů našeho Koaličního programu je zpřístupnění poděbradského ostrova veřejnosti. Po řadě jednání s jeho vlastníkem, s.p.Povodí Labe, došlo k uzavření smlouvy, která občanům otevírá možnost opětovně vstoupit na toto území a těšit se z jeho jedinečnosti. Po dlouhých letech lze lokalitu integrovat do života města, jako prostor vícegenerační relaxace, prostor pro obnovené městské rituály či další možnosti sportovního a kulturního využití. Město zadalo vypracování urbanistické studie území. Úkolu se zhostila architektonická kancelář i-mise z Prahy. Studii uhradil sponzor, z čehož mám osobně dvojnásobnou radost. V prvé řadě z ekonomických důvodů, ale i pro nepochybnou užitečnost záměru, který aktivizuje privátní zdroje.

Připomeňme si v krátkosti historii místa. Ostrov jako významný urbanistický a krajinný prvek byl vytvořen prokopáním levého břehu Labe v rámci regulace jeho toku počátkem 20.století. Následovalo vybudování jezu s elektrárnou a plavební komorou (zdymadlem), které byly dokončeny v roce 1923. Mezi jezem a komorou vznikl ostrov, který byl parkově upraven. Přestože je dílo vytvořeno převážně inženýrsky, spolu s prostorem Skupice, Zámeckým nábřežím a Kubovými sady vytváří nezaměnitelný charakter území : střídání zeleně, pomalé i divoké vody a kamenných břehů. Po dobudování celého vodního díla (podle významného architekta profesora Antonína Engela) byla větší část ostrova zpřístupněna veřejnosti jako parková plocha v době překotného rozvoje poděbradských lázní. Ostrovní park s lavičkami a osvětlením sloužil jako místo s panoramatickou vyhlídkou až do pozdních šedesátých let k zábavě a odpočinku místních občanů i návštěvníků lázní. V období normalizace, v návaznosti na intenzivnější využívání plavební komory při dopravě uhlí do chvaletické elektrárny, byl ostrov uzavřen spolu s přechodem přes komoru a jez elektrárny. Z ostrova se stala jakási „Země nikoho“, zůstal oplocen a veřejnosti nepřístupný.

Složitá jednání o znovuotevření ostrova, která jsme vedli s vlastníkem pozemku byla zaměřena na otázky zajištění bezpečnosti návštěvníků, limitované možnosti stavebního rozvoje, provozního režimu a udržování pořádku. Veškeré stavby inženýrských sítí a objektů je nutno řešit jako stavby dočasné, popř. mobilní s ohledem na hydrotechnickou polohu lokality na hranici dvacetileté vody (Q20).

Autoři studie pojímají areál jako předěl mezi urbanizovaným územím pravého břehu a rozvojovou městskou oblastí na levém břehu Labe určeném k vytvoření volnočasových atrakcí. Toto zajímavé místo se nabízí k relaxaci, pořádání kulturních a společenských akcí, happeningů i jako netradiční cíl procházek s panoramatickými výhledy na město i přírodní scenérie tak, jak je známe z evropských měst.

Osnova pravidelných akcí pořádaných na ostrově může mít mnoho kalendářních podob (Velikonoce, čarodějnice, majáles, slunovraty, rovnodennosti) či programy tématické (koncerty, párty v přírodě apod.). Veškeré tyto záměry vyžadují postupné budování základní infrastruktury. Ta bude spočívat v páteřní pěší stezce, s řadou bočních cest směřujících k vyhlídkám a atrakcím : např. dětská hřiště, scény, altán, kavárna či malý amfiteátr. Dále je nezbytné pořídit osvětlení, základní mobiliář a veřejné toalety, ukryté v zeleni u velína plavební komory.

Vybudování díla bude poměrně náročné, je to úkol nejen pro vedení města, ale i pro občany. Postupnou dostavbou lze připravit plnohodnotné prostředí doplňující městskou strukturu v krajině s neopakovatelným kouzlem. Program akcí ostrova a jeho život budou spoluvytvářeny i jeho návštěvníky. Prvním krokem bude ovšem oplocení nebezpečných míst včetně vybudování vstupu a vjezdu. Dále je nezbytný sanační zásah na zeleni. V prostoru ostrova se nachází více než stovka vzrostlých stromů, nosnou kostru tvoří jilmy, duby, jasany a modříny, vedlejšími druhy jsou lípy, břízy, olše, topoly, javory, vrby. Většina konifer (smrky, modříny) je proschlých. Nejvíce poškozené, prakticky odumřelé stromy (3-4 kusy), bude nutné odstranit a současně provést řezy uschlých větví, zejména z hlediska bezpečnosti návštěvníků. Prioritně pak podél páteřní komunikace, přístupné rodičům s kočárky.

Rada města již schválila provozní a návštěvní řád ostrova. Jeho zpřístupnění je plánováno na 24.červen 2011 společně se zprovozněním Pramenu sv.Jana Křtitele v Kubových sadech. Všichni jste srdečně zváni.

Miloš Mikolanda
2.místostarosta